Čtyři známky toho, že Amerika je „upadajícím státem“ – varování před budoucností USA

26. června 2020 18:46
Tento krok následuje po týdnech násilných střetů mezi demonstranty hnutí Black Lives Matter a policií ve Spojených státech.
Shannon Molloynews.com.au

Po celé generace byly Spojené státy díky své ekonomické, vojenské a sociální zdatnosti vnímány velkou částí světa jako neomylný maják síly a moci.

V dnešní době však tato země zdaleka není dominantní.

Naopak, Amerika vykazuje všechny klíčové ukazatele, které političtí experti používají k charakteristice upadajícího státu – takového národa na pokraji sil, jaký jste mohli najít v postsovětské éře nebo ve válkou zmítaných oblastech Afriky a Blízkého východu.

Představa, že by nejstarší fungující demokracie na světě mohla někdy selhat, byla donedávna „nemyslitelná pro všechny kromě nejradikálnějších kritiků“, říká George Rennie, odborník na americkou politiku a mezinárodní vztahy z Melbournské univerzity.

Na základě nejběžnějších ukazatelů, které mají politologové k dispozici, však podle něj existují jasné známky toho, že se tato velmoc nachází v problémech.

„USA si stále hůře vedou v klíčových predikátorech selhání státu – etnických a třídních konfliktech, demokratickém a institucionálním zaostávání a dalších socioekonomických ukazatelích včetně zdravotní péče a nerovnosti,“ napsal pan Rennie v článku pro The Conversation.

„Jsou v krizi – zmítají jimi nepokoje a protesty, pohání je virus, který cválá pryč od těch, kdo na něj mají dohlížet, a míří k prezidentským volbám vedeným mužem, který možná rozdělil národ jako žádný jiný před ním.“

DOKONALÁ BOUŘE

Pokud zamíříte do Googlu a zadáte do vyhledávače „Amerika se hroutí“, zobrazí se vám nepřeberné množství analýz, jejichž počátky sahají až ke zrodu vyhledávače.

„Už jsme tu jednou byli,“ říká doktorka Gorana Grgicová z Centra pro studium Spojených států na Univerzitě v Sydney.

„V uplynulém půlstoletí proběhly tyto vlny debat o úpadku USA, po válce ve Vietnamu, během ekonomických otřesů na přelomu osmdesátých a devadesátých let, po 11. září, během globální finanční krize, takže to není nová konverzace.“

RELEVANTNÍ: Amerika se zdá být rozdělená více než kdy jindy – v mnoha otázkách. Obrázek: Zdroj: AP:

„Nyní se nacházíme uprostřed všech těchto věcí, které se dějí najednou,“ řekl doktor Grgic.

Ale desítky let nečinnosti při řešení systémových selhání, zejména v souvislosti se sociální nerovností, se vrátily domů.

A rostoucí nerovnost mezi velkou částí americké populace dodává problémům, kterým země čelí, jinou dynamiku.

„Je to nesmírně znepokojující,“ řekl doktor Grgic.

„Nerovnost se zhoršuje už nějakou dobu. Narůstá rozdíl mezi těmi, kteří mají, a těmi, kteří nemají. Ti, kteří mají, hromadí bohatství mnohem rychleji. Na těchto frontách nedošlo k žádnému pozitivnímu posunu.“

PODNIKÁNÍ A ROZDĚLOVÁNÍ

Etnický a třídní konflikt je jednou z největších výzev pro „‚sjednocenou‘ část Spojených států“, řekl pan Rennie.

Na protestech Black Lives Matter (Na životech černochů záleží) vyšly do ulic statisíce lidí rozzlobených policejní brutalitou vůči Afroameričanům.

Ačkoli demonstrace reagovaly na aktuální události, jsou spíše známkou dlouho budovaného bodu zlomu, který se nese v duchu prohlubující se nerovnosti a chudoby vyostřující rasové napětí.

„Zkušenosti mnoha černých Američanů jsou výmluvné,“ řekl pan Rennie.

„Cítí se ‚kriminalizováni už při narození‘, a když toto vnímání dosáhne kritického množství mezi dostatečně velkou populací, státy selžou.“

Tento článek obsahuje prvky, které jsou k dispozici pouze ve webové verzi

Take me there

Podobně i rozsáhlý odpor proti omezení koronárních opatření v jižních státech, při němž v některých z nich ozbrojení demonstranti vtrhli do vládních budov, se týká nejen bezprostředního znevýhodnění.

Je to známka toho, že obyvatelstvo z nízkých a středních vrstev, které se stále vzpamatovává z ekonomické devastace způsobené globální finanční krizí, je za hranicí únosnosti.

Předtím, než propukla krize způsobená koronavirem, dosáhla Amerika rekordně nízké nezaměstnanosti a její ekonomika pokračovala v rychlém růstu.

Jak ale upozorňuje pan Rennie, velkou část tohoto bohatství a prosperity pohltili převážně ti na samém vrcholu hory.

Propast mezi bohatými a chudými se zvětšuje, americká střední třída se zmenšuje a horní 1 % si ukrajuje větší kus koláče.

„Například plat generálních ředitelů se zvýšil z dvacetinásobku průměrného platu dělníků v roce 1965 na 278násobek jejich platu v roce 2018,“ uvedl.

„V reálném vyjádření se od roku 1979 jako skupině zvýšil plat pouze vysokoškoláků, a to v době, kdy 21 procent amerických dětí žije v chudobě.

„Zdravotní výsledky Američanů jsou navíc ve srovnání s ostatními zeměmi OECD velmi špatné, přestože mají nejvyšší náklady na zdravotní péči na obyvatele na světě.“

RELEVANTNÍ: Američané v San Diegu protestují proti uzavíracím opatřením proti koronaviru. Obr: Zdroj: AFP

A když hněv dosáhne kritického množství a znevýhodnění barevní lidé se postaví na odpor, jako tomu bylo v posledních týdnech, paradoxně to zasévá další rasové rozdělení.

Chudí bílí Američané se zdají být „stále náchylnější k boji proti vnímané nespravedlnosti jiných etnických skupin“, řekl pan Rennie.

„Dělají to tak, že se staví proti podobně politicky a ekonomicky znevýhodněným skupinám, spíše než proti mocenskému systému, který je udržuje v bezpráví.“

INSTITUCE SE ROZKLÁDAJÍ

Kdyby byla Amerika palubní deskou automobilu, blikaly by na ní kontrolky varující před erozí kritických demokratických institucí.

Takový je názor pana Rennieho, který se domnívá, že „odpojení od bohatství“ přispívá k tomu, že politika je méně reprezentativní.

Analýza provedená v loňském roce zjistila, že průměrné čisté jmění senátorů i členů Sněmovny reprezentantů činí 500 000 dolarů. To je pětinásobek průměrného jmění domácnosti v USA.

Existuje 76 federálních politiků s čistým jměním vyšším než 3 miliony dolarů.

Nejbohatší z nich, Greg Gianforte, republikánský kongresman z Montany, má majetek 135 milionů dolarů, zatímco senátor Mark Warner, demokrat zastupující Virginii, má majetek 90 milionů dolarů.

Podle zpravodajského serveru RollCall se kolektivní majetek politiků za dva roky zvýšil o pětinu na 2,4 miliardy dolarů.

Pan Rennie uvedl, že existují významné důkazy o tom, že „většinu občanů demokracie nezastupuje“.

„Černobílé, rasové vyprávění o amerických potížích opomíjí důležitou, ale ještě podstatnější věc,“ řekl.

„I když není pochyb o tom, že černí Američané neúměrně trpí, prohrává stále větší většina bez ohledu na rasu.“

Ekonomická nerovnost v Americe prudce vzrostla a prohloubila se propast mezi bohatými a chudými. Obr: Zdroj: Michael Nagle:

V knize First-Class Passengers on a Sinking Ship (Cestující první třídy na potápějící se lodi) autor Richard Lachmann, rovněž profesor na univerzitě v Albany-SUNY, píše, že selhání v řadě oblastí je patrné již několik desetiletí.

„Výdaje na infrastrukturu stagnují, zatímco se hroutí mosty, praskají vodovodní a kanalizační potrubí a přehrady, letecká a silniční doprava se stále více zadrhává a osobní vlaky na zmenšující se síti se snaží dosáhnout rychlosti z počátku 20. století,“ uvedl Lachmann.

„Úspěšnost studentů na základních, středních i vysokých školách se propadla z předních příček. Američtí studenti, kteří navštěvují stále chátrající školy, dosahují horších výsledků než jejich vrstevníci v zemích s mnohem nižšími příjmy nebo výdaji na vzdělání.“

„Spojené státy sice vydávají štědré prostředky ve dvou odvětvích, ve zdravotnictví a v armádě, ale jejich relativní postavení v obou sférách již po desetiletí klesá.“

Američané platí za zdravotní péči a léky více než jinde ve světě, přestože chodí méně k lékaři a tráví méně dní v nemocnici, napsal.

Američané jsou na 34. místě mezi národy v průměrné délce života. Zdravotnický systém vynakládá na administrativní náklady více než dvojnásobek výdajů než kterákoli jiná země OECD.

Pokud jde o úspěšnost dalšího nejnákladnějšího úsilí země – obrany – Lachmann uvedl, že Amerika je mezi dominantními mocnostmi jedinečná ve svém „opakovaném selhávání při dosahování vojenských cílů“ v posledních několika desetiletích.

„Americká armáda je stále méně schopná vyhrávat války, i když její náskok ve výdajích a v množství a sofistikovanosti výzbroje se oproti jejím skutečným i potenciálním soupeřům zvýšil na úroveň, která nemá ve světových dějinách obdoby.“

U vchodu do stanice metra poblíž Bílého domu ve Washingtonu spí bezdomovec přikrytý dekami, aby se zahřál. Obr: Zdroj: AFP:

Ve „zlaté éře bipartismu“ v polovině 20. století nebylo neobvyklé, že politici překračovali stranické hranice. Tyto časy jsou prakticky pryč.

„Když se podíváte na záznamy o hlasování v americkém Kongresu, skutečně vidíte tuto stranickou disciplínu a neschopnost najít střední cestu,“ řekla.

„Nyní to dosáhlo téměř bodu zvratu. Obě strany jsou si velmi vzdálené, protože do značné míry mluví k různým voličům.“

„Dosáhlo to horečky. Nepřichází to však s Donaldem Trumpem. Příčiny tu byly už velmi dlouho.“

Snadno se svádí vina na TRUMPA

Mezi mnohými je pravděpodobně pokušení okamžitě svalit vinu za současné potíže Ameriky na prezidenta Donalda Trumpa.

Doktor Grgic však řekl, že „historie nezačala v roce 2016“ a problémy, které národ svírají, jsou „příznaky nemoci, která má velmi hluboké kořeny“.

Složité problémy Ameriky nezačaly v roce 2016 zvolením Donalda Trumpa. Obr: Zdroj: AFP

„Je to něco, co je velmi strukturální a sahá daleko do minulosti – dávno před Trumpem, dávno před Obamou, před Bushem … není to nic nového, ale je to stále horší.

„To, co vidíme nyní, podle mě svědčí o desetiletích a desetiletích obrovských problémů, které nebyly řešeny.“

Rasovou nerovnost zhoršují také systémy, které ztěžují vymanění se z chudoby a hromadění bohatství.

Pan Rennie souhlasil, že po sobě jdoucí vlády „se ukázaly jako neschopné reagovat a naslouchat svým občanům“.

„Vnitřní úpadek největší světové jaderné a vojenské supervelmoci by se ukázal jako bezprecedentní a děsivý nad rámec racionální analýzy,“ řekl.

„Výzvou nyní je, zda nejstarší nepřetržitá demokracie na světě dokáže dostát svým vlastním ideálům.“

KONEC AMERIKY?“

Zánik Spojených států byl předpovězen nesčetněkrát.

Není však pochyb o tom, že množství složitých výzev, kterým země čelí, je větší než po dlouhou dobu a probíhá současně.

„Výzva je nyní jiná také proto, že se již nějakou dobu rozdělení globální moci přesouvá od USA – jiné státy hromadí moc, ať už ekonomickou nebo vojenskou,“ řekl doktor Grgic.

„Moc se však přesouvá také od národních států. Máme různé nestátní aktéry, kteří hromadí moc … bohaté jednotlivce a korporace, dokonce i militantní organizace.“

Předpokládat však, že další významný hráč na žebříčku – Čína – převezme plášť velké světové supervelmoci, je podle ní možná předčasný závěr.

„Pravděpodobně směřujeme, a v tom se to liší od 70. a 80. let, ke světu, který je stále více roztříštěný.“

K mnoha problémům Ameriky se přidala i koronavirová krize, která nevykazuje žádné známky zmírnění. Obr: Zdroj: AFP

Upozorňuje na část obyvatelstva, které „nechybí vůle a motivace řešit některé problémy, ať už jde o příjmovou nerovnost nebo rasové vztahy, a dosáhnout tak skutečných systémových změn“.

Podle ní by se o osudu Ameriky mělo diskutovat „o relativním úpadku, nikoli o úpadku absolutním“.

„Když někdo slyší úpadek, spojuje si to s kolapsem – víte, ‚to je ono‘. Ale musíte být opatrní a rozlišovat mezi relativním a absolutním.“

Podle ní nakonec „nikdo nemá křišťálovou kouli“.

„Ale Spojené státy už několikrát ukázaly, že jsou schopny se odrazit ode dna.“

Podle ní „nikdo nemá křišťálovou kouli“.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.